na Blog.cz

Milí,drazí!

Je mi to strašně líto,blog upadá,spolu s ním i má osobnost.Pravdou je,že všechen čas nyní věnuju škole.A pokud mám nějaké volno,pak je to po nocích a opravdu...tohle po mně nechtějte.Tak ráda bych pracovala na blogu,tak ráda navštívila vaše blogy,ale...dobře,přiznávám,že jsem našla útočiště někde jinde.Nebudu nijak konkrétní.Takže po čase se zde opět objevuje zpráva,že blog předčasně zastavuji.Nesmažu ani řádek,natož článek,aktualize spíše nebude než bude,ale já mám jiné priority,které mi práci na blogu zabraňují.Jsem plachá osoba,kterou když něco uskromní nebo zažene do kouta,specializuju se na něco jiného.Děkuji všem za úžasnou návštěvu,který tento blog má a které dosáhl.Neříkám,že se zde cítím špatně,což je vzhledem k tomu,že je to můj blog,špatně,ake zkrátka potřebuju čas a možná tak trochu se rozhlédnout někde jinde.Pochopitelně občas něco přidám,ale nečekejte nic solidního.Však mě znáte,po týdnu,týdnech,možná měsících se vrátím s novou energií a nápady.Pauzy blogu mi nikdy nevydržely déle než dva týdny,takže předpokládejte se mnou můj návrat :D.Kontakty na komunikační prostředky,kde mě zastihnete,jsem zde psala nespočetkrát,takže s enebudu znova obtěžovat.Každopádně kdybych někomu chyběla,ráda pokecám ;).Mějte se v blogovém světě krásně.Ach bože,proč mi to připadá jako definitivní loučení?Můžu vás uklidnit,na to ani nemyslete :D.

Mimo to včera byl Halloween.Pro naši zemi nic významného,ale přeci jen...ten svátek se mi líbí!

Omluvu ode mne nečekejte.Blog nikdy nebyl poviností...

Mám vás ráda.

Tedy prozatím s pozdravem...

...Whispering Sun

Po nějaké době opět zdravím!

Přináším nový vzhled blogu.Tentokrát jsem si s tím trochu pohrála,ale nějak mi stávkovalo nastavení.Nu což,nyní stávkuje už jenom motto,které by se zde mělo v nejbližší době objevit a v anglickém jazyce zní:"A misty morning does not signify a cloudy day."Co by na to?Přiznávám,že z té černé jsem měla už depku :D.A myslím tedy,že oživení je namístě.Co vy,co na to říkáte?Jen doufám,že to motto bude fungovat :D.Opět jen chabá výmluva za neaktivitu.Školy mám po krk.Ohledně blogu jsem si toho dost uvědomila a tak trochu i přemýšlím,zda-li by nebylo na škodu začít někde jinde.Každopádně ještě dnes se ozvu,přinejmenším přidám nějakou písničku nebo tak :P.A zpět k designu.

Obrázek / http://weheartit.com/

Nastaveno / 15.10.2011

Vyrobeno / 7.-8.10.2011

Autor / čistě jen já

Jiné změny / kopletně překopané menu,rubriky převedeny do angličtiny(pochybuju o správnosti :D),uspořádaní,okraje.

Náhled:

A váš názor?Já jsem spokojená!:)

Aneb začíná se mě držet melancholie...

Co taky na takovou otázku říct.Nic než pravdu :D.A pravdou je i to,že zas tady píšu trapný deníček nebo jak tomu jinak komicky říkat.Ano,kluci mě berou jako kámošku,já je taky.Ale občas...zatoužím po něčem víc než je to dobré přátelství,které mezi sebou máme.Mluvím konkrétně,nikoliv všeobecně.Nebo teda tak:jedná se o obecný fakt,ale dneska myslím někoho konkrétního.Ale co na tom.Pokaždé od toho odpustím,ale pak mi dojde,že tohle je zoufalý boj :D.Boj,ve kterém stojí stydlivost,čas,síla a strach.Co je třeba změnit?Věřím,že si dokážete představit,jaké to je sedět vedle někoho sedět,povídat si s ním,koukat mu do těch hlubokých očí,sledovat jeho smích,diskutovat,společně se smát a zároveň vědět,že ho nikdy nebudete mít?Říká se:"Nikdy neříkej nikdy," ale to je fáze velice nejistá.To víte,že občas smutním.Co je třeba udělat a změnit?Nechápu,proč se tady zas vypisuju.Vypsání na blog pro mě přestává mít hodnotu.Po jistých událostech,kdy bylo blogové soukromí porušeno.A napadlo mě uniknout jinde,ale k čemu by to bylo?Zasluhovalo by to spoustu práce a té jsem si zde užila nahlavu.Navíc by to byla dočasná schovka,protože ej jasné,jak by to dopadlo.Ta možnost je zde každopádně pořád.

Kromě povinné četby,kterou jsem měla mít již dávno přečtenou a zapsanou,nyní čtu knížku "My děti ze stanice ZOO".Dobře,čtu ji podruhé.Z jednoduchého důvodu.Je rozdíl když něco čtete ve třinácti a to samé v šestnácti.V té době jsem celkově drogy a pohled na ně měla jiný než teď,o tři roky později.Kromě toho mám půjčenou další povinnou četbu a dvě knížky,které mám v plánu už dlouho si přečíst-"Kladivo na čarodějnice" a "Na západní frontě klid".Sledujete to?Výběr knih už se netočí kolem určitého tématu :D.Jen by mě zajímalo,kdy najdu ten čas to všechno přečíst :D.

A nyní to podstatnější(berte se slušnou dávkou ironie :D).Škola.Ten děsný stereotyp už mě nebaví.Každé ráno,průběh dne i zakončení dne je stejný.Nutně potřebuju nějakou vsuvku,která by mě z toho nudného dne vytáhla.Připadám si kolikrát jak otupělá.Celý den tam sedím,nevnímám,nic nevím a je to celé příšerně nudné.Do toho mi učitelka výtvarková neustále opakuje,že jí došlo,jakou chybu jsem udělala,že na gymplu mě přece jen bude škoda.Jedině ti lidi mě tam drží,ti jsou neskutečně fajn.S některými mám úžasný vztah.Práce už mám ale dost.Celé odpoledne studuju biologii,čtu knížku a zítra se musím učit fyziku,zapsat tu četbu,skrypta do literatury,něminu a blablabla.Nedokážu si představit jak na tom budu za půl roku :D.A začínám to flákat,brzo teda :D.Štve mě,že na nic jiného nemám už čas.Aspoň zatím.Pak si to nějak protřídím,vyberu priority a zbytek nechám tak.Třeba kvůli literatuře budu muset zrušit pondělní výtvarku a získat tak nějaký čas,protože zítra se všechny ty pojmy a definice do literatury fakt nestihnu spolu s ostatním naučit.

Pokud se zítra podaří,změním design blogu.Ale to jen v případě,že budu vše umět a mít :/.

Asi se pro dnešek loučím,nový den nás vítá.

Přeju vám dobrou noc,pro mět eda spíš dobrý večer nebo jak to říct ;).

S pozdravem...Martina.